Název knihy a další text na obálce a rok popisovaných událostí 1915 navozují dojem, že se bude jednat o nudnou knihu ve stylu Agathy Christie a prvních pár stran ten dojem nevyvrací. Je to ovšem pro možného zájemce o knihu bohužel dojem velmi zavádějící. Kniha je psaná v moderním stylu a děj má spád současných kvalitních příběhů.

Nejluxusnějším parník své doby,  Lusitania, pluje v době první světové války z Ameriky do Velké Británie. Agent britské tajné služby Pat Gallangher má za úkol mezi pasažéry první třídy identifikovat a zajistit nežádoucí osoby, které poškozují válečné úsilí Velké Británie. S některými pasažéry, obvykle ve významných postech, se již dříve setkal. Na lodi dojde záhy po vyplutí  k první vraždě,  zařízení lodi je sabotážně poškozováno, umírají další lidé. Děj přes to, že se převážně odehrává ve zdvořilém salónním prostředí první třídy je plný dialogů, které vůbec nejsou nudné a dokonale komunikují  se svižným spádem událostí. Podezřelými je takový okruh lidí, že i pro zkušeného Gallanghera není situace úplně přehledná a to i přes pomoc zasvěcených – kapitána a vrchního stevarda.

Děj, samozřejmě zcela fiktivní, dostává v úžasně přesvědčivě strhujícím závěru zcela věrohodný spád, který je dost vysoko nad jinou podobnou prózou.

Skutečnost, že loď přepravuje válečný materiál, odhalení skutečných  škůdců, a právě v tu chvíli torpédování lodi německou ponorkou, a  její následné  rychlé potopení je vylíčeno naprosto famózně. Totiž velmi krátce, ale mrazivě přesvědčivě.

Krátký závěr, ve kterém Pat Gallangher vlastně dokončuje svou misi je  pojatý tak, že čtenář v žádném případě není zklamán, asi ani překvapen a odkládá knihu s uspokojením z četby dobře napsaného příběhu.