Krásná, jemná, letní romantika, ideální četba v těchto dnech. Odpočinková, mazlivá a trošičku lechtivá. Jen slunce, moře, krása a relax se skrývá v této velmi příjemné oddechovce.  

Xavier byl pro mne kapku frustrující svými neustálými vzpomínkami na zesnulou ženu a dávání si za vinu její smrt. Na jednu stranu to byl nádherný, mladý a velmi chytrý muž a na druhou stranu učiněná hromádka neštěstí, která se bojí žít. City a vina jsou v pořádku a dělají postavu postavou, ale mě to někdy přišlo až kapku otravné. Hodně odlehčeně: „Něco hnusného provedu nebo řeknu a pak se na kolenou omluvím.“ 🙁 To se mi úplně nelíbí. 

Josie jsem si tedy oblíbila hnedka a jsem moc ráda, že jsem si s ní příběh mohla prožít.

Nicméně čtivý a lehký způsob autorčina psaní a nádherné prostředí, kde se příběh odehrává, to celkem kompenzuje. 🙂 Pochválit a zmínit musím i citlivější hlubší témata, jako jsou ztráta ženy, drogy, sexismus v práci, ztráta rodiče.

Tuto recenzi jsem dělala s trošku větším odstupem času od přečtení knihy, a když na ni tak vzpomínám, tak bych neváhala a klidně si ji přečetla znova. Moře, slunce, cestování, kdo by se nezačetl znova?