

O pět let později…
Matka malé holčičky, Luny, nejkrásnějšího stvoření na světě, která má několik prací, aby je uživila to místo prostě vezme, musí. Pokud to vyjde, bude to výhra. Volný čas nebudu muset věnovat vedlejšákům, ale Luně. To za to stojí. Musí to zkousnout. Ale představa, že se s ním zase/pravděpodobně setkám je děsivá. Ale je to šance a on je otec mého dítěte … Jednou mu to říct musím, až bude vhodná chvíle, jestli teda bude.