Kniha je stejně jako předchozí díly čtivá a odehrává se v našem oblíbeném Halleholmu. Opět se potkáváme s Lovisou a všemi dobrůtkami, které k pekárnám nepopiratelně patří. 

Máme v ruce třetí díl série Pekárna s vůní skořice. Do série nás uvedla stejnojmenná kniha a hned za ní následovala Pekárna plná života. Oba díly byly moc hezké. Třetí díl je již kapku slabší. Vcítit se do postav a opět se nechat unášet příběhem tentokrát nešlo.

V příběhu je někdy až příliš  ženského povídání úplně o ničem. Nepřetržitá témata: pekárna, těhotenství, stěhování do jiných bytů, láska, hosté čehokoli, a zase stěhování. Komplikované úvahy o láskách jiných, neustálé renovace všech možných velmi luxusních prostor, neustálé návštěvy a rozmluvy o všem možném  a opět nekonečné klafání u kávy. Už se vám někdy stalo, že je něčeho až příliš? Nám právě zde. 🙁

Rozhodně nemůžeme říci, že by to byl propadák, ale tak nějak doufáme, že tento díl je poslední a autorka nás navnadí novou vůní jiného koření.  Přeci jen trochu mhouříme oči při představě, že chudák milionářská dcerka v pokročilém stádiu těhotenství zvládá tvrdě pracovat dvanáct hodin týdně, sedm dní v týdnu a přitom ještě zvládá třídenní výlet k moři. Že jedna z jejích kamarádek je nejlepší porodní asistentka ve Švédsku a další hraje v newyorském orchestru. Ale to má opravdu těžké, protože se rozhoduje, jestli má přijmout hrát na flétnu jako prim ve Švédském královském orchestru. Prostě nelze s nimi necítit, protože takové břímě všech rozhodnutí a úvah by těžko unesl i slon.