Po 13 letech láska jako trám.
Nezůstanou jen u tohoto telefonu a volají si dál a čím dál častěji. A jejich hovory jsou čím dál intimnější. Jen fotografii mu nechce poslat. Netlačí na ní. Až jednou jí řekne, že jde na rande a v Raně se zvedne silná vlna žárlivosti a tak se odhodlá a pošle mu fotku ve spodním prádle sedící obkročmo na židli. Ale je to jen odraz v zrcadle, takže jsou vidět jen záda, dlouhé nohy na vysokých podpatcích a dlouhé černé vlasy. Fotka podněcující fantazii jako vyšitá. Samozřejmě nezůstane bez odezvy. Landon už jí nikdy nevyžene z hlavy, vzájemně po sobě touží, ale odděluje je obrovská vzdálenost a na svět začnou vyplouvat jejich démoni, se kterými se musí podělit s tím druhým.
Hodnocení a vlastní pocity
Kniha mne nenadchla, ničím nepřekvapila a tentokráte Penelope Ward chválit nebudu, i když mám její knihy v oblibě. V průběhu knihy mne napadlo jedno slovo a to mě provázelo po celou dobu čtení. A tím je kýč. Všechno bylo až přespříliš intenzivní, ale nicneříkající, chyběla mi pořádná zápletka. Bohužel to nezachránila ani témata prostituce, náhradní rodinné péče a transvestitismus. Ale věřím, že si kniha najde své čtenáře a je to tak v pořádku.
Vztah který se vyvíjel mezi hlavními hrdiny mi přišel až nereálný. 13 let kamarádi – 13 let po sobě ani nevzdechnou – 1 telefon a v té minutě víme kdo je na které straně – pár telefonátů a objeví se žárlivost a touha – 1 fotka a začíná vztah atd. Přidáme k tomu démony, které dostali do vínku a omáčku okolo nich a máme z toho praštěný a tak intenzivní a hluboký vztah až mi to šlo proti srsti.
Kniha má ale i pár kladů. Penelope si udržela svou lehkou čtivost, na několika místech nechyběl vtip a nesmím opomenout Lilith, kterou jsem si zamilovala ve chvilce, kdy otevřela ústa. 🙂
Technické údaje
Rok překladu: 2018
Krátký úryvek z knihy
Podrobnosti o knize:
Postavy z příběhu:
Slovem o knize:
Představení autora
PENELOPE WARD
Z anotace se mi kniha docela líbí, ale to, že se vztah tak rychle vyvine, by mi taky asi vadilo. Trochu mi to připomíná Hříšné dopisy od Keeland a Ward, tam to začínalo podobně.
Bohužel jsem Hříšné dopisy zatím nečetla, takže porovnat nemohu, ale tato kniha byla taková nemastná neslaná. Znovu už bych ji do ruky nevzala a velmi brzy na ni pravděpodobně i zapomenu.