Hodnocení a vlastní pocity
Krásná kniha. Je velmi těžké přestat ji číst. Příběh mistrně líčí osudy několika blízkých lidí po dobu jednoho roku.
Nepříliš dlouhý úsek života Nat je vyprávěn naprosto úžasně. Psychologicky je vlastně dost silný, ale čtenář je do děje vtahován zcela nenásilně. Nakonec se neubrání pocitu „své“ přímé účasti při všem dění.
Pro povrchního čtenáře kniha může být poněkud neveselá možná i vzbuzující pocit dojem určité životní beznaděje. Optimismus si tom příběhu musí najít každý sám – a jde to!
Konec je fascinující svým smutným vyjádřením reality – vlastně běhu života, před kterým není úniku. Závěr ale není tragický, jak by mohla moje slova působit, je ale vyjádřením nelehkosti lidských osudů – nebo nelehkosti žití.
Technické údaje
Krátký úryvek z knihy
Podrobnosti o knize:
Slovem o knize:
Představení autora
JITKA PROKŠOVÁ
žije v Plzni. Vystudovala obor fyzika polymerů na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, kde v roce 2004 získala doktorát. Pracuje jako odborná asistentka na katedře matematiky, fyziky a technické výchovy Západočeské univerzity a jako vedoucí oboru Diplomovaný oční optik na VOŠZM v Plzni. Je spoluautorkou jedenácti učebnic a skript a publikovala více než čtyřicet článků v odborných časopisech a sbornících.
Beletrii začala psát až jako čtyřicetiletá. Od té doby se psaní stalo jejím „největším“ koníčkem, k dalším zálibám patří četba, poslech alb oblíbených skupin (Pink Floyd, The Cure, The Police aj.), divadlo, jóga, lyžování, cestování. Má syna Michala (1982) a dceru Lenku (1989).
Přiznává, že literární vkus se u ní léty trochu mění. V mládí k jejím oblíbeným autorům patřili Baldwin, Böll, Dostojevský, Hostovský, Huxley, Roth a Zweig. Později se k nim přidali Hoeg, Murakami, Kundera a Valenta.
V současnosti ji z českých spisovatelů oslovují knihy Terezy Boučkové, Jany Šrámkové, Jana Balabána nebo Jaroslava Rudiše. Ze zahraničních autorů ji zaujali Zeh, Ng, de Vigan a Powers.
Jitka Prokšová se ve své tvorbě zabývá většinou psychologickými problémy a mezilidskými vztahy. Kromě novel a románů píše také povídky. Ty příležitostně publikuje v časopisu Plzeňský literární život nebo ve sbornících a sbírkách.
Děkuji za knihu Jitce Prokšové.
