Velké rozhodnutí
Ráda bych jen hned na začátku upozornila, že zde popisuji pouze náš příběh, náš pohled, naše zážitky … Ten kdo se podobnou cestou vydá, si píše svůj příběh, který je ovlivněný spousty podněty, které do procesu vstupují. Každý kraj má jiné požadavky, každý uchazeč je jiné nátury, je plný svých představ a má svůj přístup k životu.
Proto znovu opakuji, toto je jen a jen naše cesta.
Se svým mužem/manželem/životním partnerem Václavem jsme se brali v roce 2011, tedy přesně řečeno 11.11.2011. Jedenáctka je pro nás oba magické číslo. Ve všech významných datech, hodinách i všeobecné rovině, a tak o datumu sňatku nebylo pochyb a ani nás nenapadlo vymýšlet datum jiné. I přes můj zápal plic a doporučení lékaře svatbu odložit, svatba proběhla. Nic moc si z ní díky lékům nepamatuji, ale dle fotek jsme si ji „my“ i naše rodiny užili. Tím jsme si mysleli, že začala naše životní jízda, ale ani jeden z nás netušil, co všechno nás čeká. Začali jsme zlehka nějaké změny zaměstnání, studium vysoké školy, dovolené, spousta výletů do přírody, kterou oba milujeme, náš jezevčík Nikoušek, který s námi vše poctivě absolvuje, rekonstrukce domu, vše na co si vzpomenete. Vše jsme si prožili a užili bez větších zádrhelů, hádek či manželského nesouladu. Jen jedno nám chybělo, býti mámou a tátou …
Už nás absence rodičovství natolik tížila, že jsme na konci roku 2020 dospěli k rozhodnutí pokusit se osvojit si děťátko. Ta myšlenka nám do žil vlila novou vlnu energie a také obrovskou porci emocí. Bylo to neuvěřitelně intenzivní. Vydali jsme se tedy na cestu do neznáma. Rychle jsem se přidávala na Facebooku do skupin maminek, osvojitelů, začala jsem vyhledávat informace o výbavičce pro miminko a především proběhl náš první kontakt s OSPODem s žádostí o informace, jak postupovat. Dostali jsme hromadu papírů k vyplnění od osobních dat, výši příjmů, zdravotnímu stavu až po majetkové poměry a spousty dalších informací.
To vše jsme se snažili vyběhat, co nejdříve. Blížící vánoce nám to příliš neusnadňovali, ale vše jsme odevzdali na OSPOD hned na začátku ledna 2021. Dostali jsme pár informací a měli jsme čekat až nás osloví Magistrát hlavního města Prahy s informací o přijetí žádosti o zprostředkování osvojení, které přišlo 26.3.2021. Dostali jsme od dam, které jsou mimochodem velmi příjemné a vstřícné, za což jim velmi děkuji, na Magistrátu informace o následných krocích.
„Je třeba, abyste jako žadatelé o zprostředkování osvojení prošli odborným posouzením, které obnáší posouzení Vašeho zdravotního stavu, absolvování psychologického vyšetření včetně testové diagnostiky a absolvování odborné přípravy k přijetí dítěte do rodiny.“
Musím se přiznat, že jsem člověk, co nenechává věci, na kterých mi záleží jen tak náhodě a udělala jsem další kroky k urychlení zařazení do přípravného kurzu. Ještě před odevzdáním všech potřebných dokumentů jsem oslovila agenturu Dobrou rodinu, která pořádá přípravné kurzy a místo v nejbližším jsem si před domluvila.
14.4.2021 dorazil první informační email z Dobré rodiny o zařazení do přípravného kurzu. Hned první věta napovídala, že to bude obrovský zážitek. Pořád se musím usmívat, když vše v těchto řádkách, které vám píši, prožívám znovu.
„Krásný den Vám, velmi zdravím s přicházejícím jarem a zasílám pro Vás (snad) dobrou zprávu!“
Náš vlak se dal do pohybu, všichni jsme netrpělivě vyhlíželi nové zítřky, teda krom jednoho 🙂
Pokud by vás cokoli zajímalo, tak neváhejte a napište ať už do komentářů nebo na email. Pokud to bude v mých silách, ráda na vše odpovím.